PageRank

PageRank je důvod, proč Google koncem 90. let přebil tehdejší vyhledávače. Myšlenka za ním je jednoduchá: odkaz z jedné stránky na druhou se dá číst jako hlas nebo doporučení. Stránka, na kterou vede hodně odkazů z kvalitních zdrojů, je nejspíš důležitá - a takovou Google zobrazí výš. Jméno není o „stránce”, ale o jednom ze zakladatelů Googlu: Larrym Pageovi.

Odkaz jako hlas - jak to funguje

Základní princip má tři vrstvy, které z „počítání odkazů” dělají něco chytřejšího:

• Hlas se počítá. Každý příchozí odkaz předá cílové stránce část hodnoty.
• Hlasy nejsou rovné. Odkaz z důležité stránky váží víc než odkaz z bezvýznamné. Důležitost se přitom počítá ze stejného principu dokola - autorita se šíří od autoritativních stránek dál. Právě tahle rekurze byla na PageRanku nová.
• Hodnota se dělí. Stránka rozdělí svůj PageRank mezi všechny odkazy, které z ní vedou. Stránka se třemi odkazy předá každému z nich víc než stránka se stovkou odkazů.

Do výpočtu vstupuje ještě tlumicí faktor (damping, zhruba 0,85), který modeluje, že návštěvník po několika kliknutích klikání vzdá a začne jinde. Do vzorce se ale zabíhat nemusí - pro praxi stačí ty tři věty výše.

„PageRank je mrtvý” - co přesně umřelo

Kolem PageRanku je hodně zmatku, protože se pod jedním jménem schovávají dvě různé věci:

• Toolbar PageRank - zelené číslo 0 až 10, které Google kdysi zobrazoval v liště prohlížeče. Přestal ho aktualizovat kolem roku 2013 a oficiálně vypnul v roce 2016. Tohle veřejné skóre je opravdu mrtvé - a je to tak dobře, protože se s ním obchodovalo a stalo se z něj cíl manipulace místo užitečného ukazatele.
• PageRank jako algoritmus - princip odkazové autority. Ten Google veřejně potvrdil (Gary Illyes, 2017) jako stále používaný interně. Nezmizel, jen ho nevidíte jako číslo.

Věta „PageRank je mrtvý” je tedy pravdivá jen napůl: zmizel ukazatel, ne mechanismus. Odkazy pořád patří mezi nejsilnější signály, kterými Google hodnotí důvěryhodnost webu.

nofollow a mýtus o „sculptingu”

Atribut rel="nofollow" (zaveden v roce 2005) říká Googlu „tenhle odkaz neber jako hlas”. Kolem něj vznikla taktika zvaná PageRank sculpting: dávat nofollow na méně důležité interní odkazy - přihlášení, košík, filtry - v naději, že se „ušetřený” PageRank přelije do důležitějších stránek.

Nefunguje to už od roku 2009. Google tehdy změnil chování: nofollow odkaz svůj podíl PageRanku prostě zahodí, nepřerozdělí ho jinam. Sculpting tak hodnotu nešetří, ale vylévá do kanálu. Proto interní odkazy nofollow nedávám a citace zdrojů nechávám dofollow - „šetřit PageRank” nofollowem je přežitá pověra, ne technika.

Od roku 2019 navíc Google bere nofollow spíš jako nápovědu než striktní příkaz a přibyly dvě přesnější varianty: rel="sponsored" pro placené odkazy a rel="ugc" pro odkazy z uživatelského obsahu (diskuze, komentáře).

Co si z PageRanku odnést dnes

Nehoňte „PageRank stránky” jako číslo - žádné veřejné roky neexistuje a hodnoty typu DR nebo DA jsou jen odhady od nástrojů třetích stran, ne Googlu (víc u autority domény). Když se mě klient zeptá „jaký máme PageRank”, odpovídám, že tahle otázka ztratila smysl v roce 2016.

Co zůstalo v platnosti, je samotný princip: pár kvalitních odkazů z důvěryhodných webů předá víc hodnoty než stovka odkazů ze slabých katalogů. Přesně tím se řídí smysluplný linkbuilding i dnes - jen bez zeleného čísla, na které se dřív šilhalo.