Vyhledávací dotaz je to, co člověk skutečně napíše nebo řekne do vyhledávače - slovo, fráze, celá otázka, klidně i s překlepem. Liší se od klíčového slova: klíčové slovo je výraz, na který web nebo reklama cílí, dotaz je konkrétní formulace reálného člověka. Na jedno klíčové slovo připadají desítky až stovky různých dotazů.
Dotaz je surová realita vyhledávání. Lidé do vyhledávače píšou překlepy, obrácený slovosled, půlky vět, jména produktů popletená s konkurencí i celé otázky, jak by je řekli nahlas. Klíčové slovo je proti tomu uklizená zkratka, se kterou pracuje marketér.
Rozdíl definuje i Google ve své nápovědě k reklamám: vyhledávací dotaz je výraz, který zadá uživatel, kdežto klíčové slovo je výraz, který si zvolí inzerent pro cílení. V SEO to platí stejně, jen místo reklamy cílíte stránkou.
Tohle je nejdůležitější věc, kterou o dotazech vědět. Vyhledávač nehledá shodu znaků, ale význam. V dokumentaci o tom, jak vyhledávání funguje, Google popisuje jak opravu překlepů, tak systém synonym - a dává příklad: člověk hledá „change laptop brightness”, výrobce má na stránce „adjust laptop brightness”, a systém pozná, že jde o totéž. O svých jazykových modelech tam uvádí, že vývoj trval přes pět let a že výsledky zlepšují u více než 30 % vyhledávání.
Praktický důsledek: stránka se může zobrazovat na dotazy, které v textu vůbec nemá. Není proto potřeba psát každou variantu formulace ani vyrábět stránku na každý tvar. Jedna stránka, která odpovídá na jednu potřebu poctivě, pokryje celou skupinu dotazů kolem ní.
Podle toho, co člověk dotazem chce, se dělí na čtyři druhy - a každý potřebuje jiný typ stránky:
Nejčastější chyba, kterou v auditech vidím, je záměna prvních dvou kategorií s posledními: firma cílí produktovou stránkou na informační dotaz a pak se diví, že se nezobrazuje. Vyhledávač u toho dotazu odměňuje vysvětlení, ne košík.
A pozor na dotazy, kde si Google sám není jistý. Když jsou ve výsledcích namíchané e-shopy, rádcovské články i videa, znamená to, že záměr je rozpolcený - pozice tam bývají nestabilní a je potřeba se rozhodnout, na kterou polovinu záměru míříte.
U čísel ze Search Console jedna výhrada: dotazy nejsou inventura. Součty v grafu a v tabulce se mohou rozcházet už kvůli způsobu agregace (podle celého webu versus podle jednotlivých stránek), takže seznam dotazů berte jako vzorek toho nejdůležitějšího, ne jako úplný výčet.
Když se web zobrazuje na dotazy, které s podnikáním nemají nic společného, není to jen šum. Je to signál, že obsah míří jinam, než si firma myslí - nejčastěji proto, že stránka mluví obecně o tématu místo konkrétně o tom, co nabízí.
V reklamě se to řeší vylučujícími klíčovými slovy. V SEO se to řeší přepsáním stránky tak, aby bylo jednoznačné, komu je určená. Imprese na dotazy mimo obor navíc srážejí proklikovost, takže se to propíše i do dat.
Postup, který se mi vyplácí opakovat každý měsíc:
Na jaké dotazy se web zobrazuje, se mění každý měsíc. V měsíční správě z nich vybírám ty, které mají obchodní smysl, a stavím na nich obsah - místo hádání, co lidé asi hledají.
Napište miNebo se podívejte na službu SEO správa →