Technické SEO je část optimalizace pro vyhledávače, která řeší, jestli vyhledávač stránku vůbec najde, stáhne a zaindexuje - přes rychlost, mobilní zobrazení, strukturu URL, kanonizaci, strukturovaná data i zabezpečení. Na rozdíl od obsahu a odkazů z toho návštěvník přímo nic nevidí; funguje jako podmínka, ne jako výhoda navíc.
Obsah může být sebelepší, ale pokud ho vyhledávač nestáhne nebo se rozhodne ho nezaindexovat, o pozici nikdy soutěžit nebude. Přesně o tohle se stará technické SEO - o cestu stránky k vyhledávači, ne o to, co na ní čtenář najde. Řeší, jestli robot dostane volný přístup, jestli stránka nemá dvojníka, který jí bere sílu, a jestli se návštěvníkovi na mobilu nerozpadne dřív, než si stihne přečíst nadpis.
Nejde o jednu věc, ale o skupinu témat, která spojuje jedno: řeší je vývojář nebo šablona webu, ne text.
Tuhle cestu od prvního požadavku robota po zápis do indexu rozebírá podrobně první bod v seznamu výše - technické SEO je práce na tom, aby na ní nikde nevznikla překážka.
Tahle hranice se v poradnách řeší donekonečna a odpověď se zdroj od zdroje liší - jeden řadí rychlost načítání do on-page, druhý do technického SEO, třetí ji zmíní na obou místech. V hesle on-page SEO používám jednodušší dělení, které se skutečně dá použít při plánování práce: co změním sám (text, titulky, prolinkování) je on-page, co potřebuje zásah vývojáře nebo do šablony (rychlost, kanonizace, chování filtrů) je technické SEO. Podle toho, na kom práce závisí, ne podle toho, do které učebnicové škatulky ji zrovna někdo zařadil.
Technické SEO nikoho neposune z desáté pozice na první. Funguje obráceně - dokud web má blokující chybu (nedostupnou stránku, špatnou kanonizaci, obsah schovaný za JavaScriptem, který se nikdy nevykreslí), žádný sebelepší obsah pozici nezachrání, protože se ke srovnání ani nedostane. Jakmile je tahle podmínka splněná, další doladění technického stavu vrací čím dál míň - o pozicích pak rozhoduje obsah, relevance a odkazový profil. Prakticky z toho plyne pořadí práce: nejdřív odstranit to, co web blokuje, teprve pak investovat čas do obsahu a až nakonec ladit rychlost o desetiny sekundy.
Většina návodů popisuje technické SEO jako checklist, který stačí projít. V praxi je problém jinde: na rozdíl od on-page práce, kterou udělám sám a hned, technická oprava potřebuje, aby ji provedl někdo jiný - vývojář, agentura na webu, dodavatel šablony. Najít problém trvá hodinu, dostat ho do sprintu a prosadit mu prioritu proti nové funkci může trvat týdny. Proto se v technickém SEO neptám jen „co je špatně”, ale i „jak to popsat tak, aby to developer pochopil a dal tomu prioritu” - business dopad, ne jen technický popis chyby. Kus technického SEO je tak spíš komunikace a argumentace než procházení tabulek.
Žádný z těch nástrojů sám o sobě neřekne, co má prioritu. To je pořád na vyhodnocení - a je to důvod, proč se technické SEO nedá odbýt jedním proklikáním nástroje.
Nejčastější nález je technický dluh z doby, kdy web nikdo pravidelně nekontroloval: zapomenutý noindex z vývojové verze, přesměrování, které vede přes tři adresy místo jedné, kanonická značka, která po redesignu ukazuje na starou strukturu URL. Nic z toho není složité opravit - problém je, že to nikdo neobjevil, protože po spuštění webu na to nikdo nešahal.
Druhý opakující se vzorec je honba za dokonalým skóre v jednom nástroji - typicky 100/100 v Lighthouse nebo PageSpeed - zatímco skutečný problém (třeba duplicitní titulky napříč kategoriemi e-shopu) zůstává bez povšimnutí, protože ho ten konkrétní nástroj neměří. Technické SEO se dá odškrtávat donekonečna; užitečné je až tehdy, když se hledá podle toho, co web reálně blokuje, ne podle toho, co se dá snadno zeleně vybarvit.
Technické SEO se nerozbije jednou a pak už nikdy - přijde s dalším nasazením, novou šablonou nebo migrací. V měsíční správě ho kontroluju průběžně, ne jednou při vstupu do spolupráce.
Napište miNebo se podívejte na službu SEO správa →